1. řada – co se mezi Joelem a Ellie děje během cesty

Nejzajímavější je, jak se jejich vztah přepisuje mezi velkými událostmi. První řada umí zpomalit a nechat postavy prostě existovat. Následující pohled připomíná východiska vybraných epizod a vedlejších příběhů; jejich výsledky ani rozhodnutí ve finále neprozrazuje.

Joelova opatrnost má vlastní minulost

Úvod nespěchá rovnou ke společné cestě. Vytváří vztah mezi Joelovou minulostí a chováním v přítomnosti. Jeho uzavřenost tak získává konkrétnější význam než obvyklá drsnost člověka z nebezpečného světa. Stojí za ní zkušenosti, které další blízký člověk automaticky nevyléčí.

Ellie vstupuje do prostoru, jejž si citlivě chrání. Když ji odbude, nemusí to dokazovat lhostejnost. Zároveň jí nemusíme ukládat povinnost rozumět všemu, co před ní tají. Řada umožňuje chápat oba i tehdy, kdy si ještě vzájemné pochopení nedokážou poskytnout.

Rozdílná paměť mění obyčejné rozhovory

Joel pamatuje fungující svět před kolapsem. Ellie zná hlavně jeho následky. Při pohledu na stejnou věc se proto nesetkávají ve stejném bodě: pro jednoho je pozůstatkem minulosti, pro druhou důkazem, že život mohl vypadat jinak.

Vysvětlování přestává být jen doplňováním informací divákovi. Joel se při něm také rozhoduje, jestli něco ze sebe zpřístupní. Ellie může dostat víc než stručný zákaz nebo pokyn. Odpověď nemusí být velká, aby vztah posunula. Už ochota pokračovat v rozhovoru dokáže být událostí.

Bill a Frank zkoušejí, k čemu je bezpečný dům

Třetí epizoda Long, Long Time dává velký prostor Billovi a Frankovi, které hrají Nick Offerman a Murray Bartlett. Billova připravenost na ohrožení má hmatatelnou podobu: zásoby, ohraničený prostor a kontrolu nad tím, kdo se přiblíží. Frank do tohoto světa přináší jiné měřítko každodennosti.

Jídlo, hudba nebo zájem o podobu domova mohou v příběhu o katastrofě vypadat vedlejší. Tady ukazují, co by mohlo dávat důvod všechnu ochranu udržovat. Epizoda mění otázku bezpečí, aniž by popřela nebezpečí. Její místo v řadě nejlépe pocítíme podle toho, jak se potom díváme na Joelovu neochotu někoho potřebovat.

Left Behind vrací Ellie její vlastní příběh

Sedmá epizoda se věnuje Ellie a Riley, kterou hraje Storm Reid. Návrat do dřívějšího období dovoluje poznat Ellie i mimo vztah s Joelem. Má vlastní očekávání, rozpaky i vzpomínky na blízkost. Svět lze chvíli vidět z úrovně dospívání, jež si i po katastrofě hledá prostor.

Odstup od hlavní cesty má přesnou funkci. Ellie získává minulost, k níž Joel nemá stejný přístup jako divák. Její reakce mohou nést význam, který druhá postava právě neumí přečíst. Vyprávění nás učí nebýt odkázáni pouze na jeho pohled.

Každá komunita má vlastní cenu ochrany

Karanténní zóna, setkání na cestě a další prostředí ukazují, že ohrožení samo nevytváří jednotnou společnost. Lidé se neshodnou, komu věřit, co obětovat a koho počítat mezi vlastní. Podobná slova o bezpečí mohou skrývat velmi rozdílná pravidla.

Joel a Ellie si ze setkání odnášejí víc než zdolanou překážku. Každé přináší jiný příklad jednání člověka, který chce chránit někoho blízkého. První řada zkušenost postupně shromažďuje. Když přijde těžké rozhodování, význam slov péče, důvěra a odpovědnost už není samozřejmý. Známe lidi, kterým na nich záleží — a právě proto nás otázky bolí víc.

Zdroj základních údajů: TVmaze (CC BY-SA 4.0).